×ADMIRAL SCHEER*

 Stavba lodi byla zahájena na konci června roku 1931 v loděnici Kriegsmarinewerft ve Wilhelmshavenu, loď byla na vodu spuštěna o dva roky později a plné dokončení a zařazení do služby trvalo ještě další rok. Výtlak lodi téměř odpovídal omezením kterými se "musela" Kriegsmarine, když již ale dále nemělo smysl tajit opravdové rozměry lodi, byla celá třída Deutschland překlasifikována na těžký křižník, to především díky své neobvyklé výzbroji, tedy šesticí 280mm kanonů ve dvou věžích. Jelikož už jsme si ale celý koncept hned na začátku vysvětlili, pojďme raději přejít na to, jak se lodi Admiral Scheer během války u Kriegsmarine dařilo, nutno říci, že se jednalo o jednu z nejaktivnějších lodí a její služba byla velmi pestrá.  

SLUŽBA

 Scheer se dočkal služby ještě před druhou světovou válkou, konkrétněji - jednalo se o pomoc nacionalistům ve španělské občanské válce. Nejdříve, v červenci roku 1936 dostala loď pod velením Wilhelma Marschalla za úkol evakuovat ze Španělska německé obyvatelstvo. V září téhož roku byl Marschall vystřídán kapitánem Ottou Ciliaxem. Od 8.srpna společně se sesterskou lodí Deutschland operoval Admiral Scheer v neutrálních vodách nedaleko břehů republikánské zóny, kde kontroloval konvoje a dovoz válečného materiálu, zbraní a surovin k nepříteli. Po té, co 29. května 1937 zaútočilo republikánské letadlo na křižník Deutschland, rozhodli se Němci oplatit úder vysláním Scheera na ostřelování přístavu Almería. Přesně na výročí bitvy u Jutska, 31. května 1937 připlula loď k přístavu a v 07:29 zahájila palbu na místní pobřežní baterie, lodě kotvící v přístavu a továrny. 

 Kromě dalších několika patrol se však další akce loď nedočkala. 

 Na počátku druhé světové války byla loď umístěna v přístavu Schillig, nedaleko Wilhelmshavenu společně s novou německou lodí, těžkým křižníkem Admirálem Hipperem.  4. září byl přístav a lodě v něm napadeny dvěma letkami britských bombardérů Blenheim, kterým se během dvou vln útoku podařilo shodit několik bomb. První vlna byla překvapivá a Britům se povedlo zasáhnout jednou bombou Admirala Scheera. Bomba nevybuchla a bylo ztraceno pět bombardérů. 

 S listopadem roku 1939 přišla výměna kapitánů a zároveň začala modernizace celé lodi. Trup byl přestavěn spolu s velitelským můstkem, byla dodána další děla na protileteckou obranu a začátkem roku 1940 byla loď jak už tu bylo psáno, překlasifikována na těžký křižník. Nedlouho poté se Angličané opět pokusili o útok ze vzduchu ale taktéž jako při předešlých pokusech, selhali. To už ale loď čekala první bojová akce v druhé světové válce. 

 Je říjen roku 1940 a Němcům se na všech frontách relativně daří. S tím, že VB vstoupí do války nikdo příliš nepočítal, ale taková byla situace a velení z ní muselo vycházet. Loď přeplula dánskou úžinu a 31. října vplula pod rouškou noci do Atlantiku. Jejím prvním cílem se měl stát konvoj HX-84 který vyplul z Halifaxu - Nového Skotska - (HX-zkratka pro konvoje vyplouvající z Halifaxu, tento byl v pořadí 84). 

 5. listopadu objevil vyslaný hydroplán Ar 196 ozbrojenou eskortní loď HMS Jervis Bay. Letoun vše nahlásil přes vysílačku korzárovi, který již číhal na připlouvající konvoj no a tomu už jen zbývalo zahájit palbu na cíl. První salva ze Scheera způsobila vedoucí lodi HMS Jervis Bay velké poškození. Vyřadila kormidlo a téměř zničila elektronické vybavení lodi. Druhá salva zasáhla můstek a usmrtila kapitána lodi Edwarda Fegena. Ten ještě stále netušil, odkud je na něj vedena palba a neměl se svojí malou výzbrojí ani šanci jí opětovat, nebo vůbec způsobit svému zatím ještě skrytému nepříteli byť sebemenší poškození. Další salva finálně loď potopila a korzár se mohl vrhnout i na zbytek konvoje, ze kterého se mu podařilo kvůli zdržení s doprovodnou lodí potopit pouze 5 ze 37 plavidel. Přesto se jednalo o úspěch. 

 Admiral Scheer bylo druhé plavidlo třídy Deutschland kterou Němci postavili. Jednalo se o koncept kapesní bitevní lodě (něm. Panzerschiff) tedy o loď, která nesla výzbroj srovnatelnou s těžkými křižníky, nebo bItevními loděmi, avšak pouze v omezeném počtu. Zároveň loď nebyla příliš dobře pancéřována v zájmu zlepšení rychlosti a zmenšení výtlaku. Konečnou tonáž museli Němci hlídat kvůli omezením, které stanovovala Versailleská mírová smlouva, o té se dozvíte více informací zde. Takže zkráceně, celý koncept si dával za cíl postavit lodě, které jsou sami o sobě schopny zničit jakoukoliv loď nižší (lehčí) třídy a zároveň by případně dokázala uniknout jakékoliv mocnější lodi, jako byly bitevní lodě. 

 Tento křižník nesl jméno slavného německého admirála Reinharda Scheera, který se utkal v největší bitvě hladinových plavidel v historii, v Bitvě u Jutska kde zabránil katastrofě a zničení velkých bitevních lodí a křižníků německé Hochseeflotte. 

TECHNICKÉ SPECIFIKACE

Třída - Třída Deutschland 

Typ - Kapesní Bitevní loď (Panzerschiff)

Začátek stavby - 25. červen 1931

Spuštěn na vodu - 1. duben 1933

Zařazen do služby - 12. listopad 1934

Výtlak - 13 660 tun - 15820 tun

Výzbroj - Šest kanonů ráže 280 mm SK C28 (2 věže × 3) 

Osm děl 150 mm SK C28,  osm 533 mm vrhačů torpéd. 

Pancíř - Do 150 mm

Pohon - 8 dieselových motorů MAN pohánělo 2 lodní šrouby o výkonu 38 810 kW

Rychlost -​​ 28,3 uzlů (52,4 km / h)

Dosah - 9100 námořních mil 

Délka - 186 m 

Šířka - 21.34 m 

Ponor - 7.25 m 

Letadla - 2 hydroplány Ar 196

Osádka - 921-1040 mužů včetně 30 důstojníků 

VELITELÉ