Věnovat se předválečné historii tohoto plavidla nebudeme, jen zmíním, že se loď účastnila Španělské občanské války, podobně jako Admiral Scheer, tedy patrolováním kolem břehů znepřátelené strany. 

Jeho první bojovou akcí bylo napadání konvojů v Severním moři společně s Bitevním křižníkem Scharnhorst a torpédoborci Z21 Wilhlem Heidkamp, Z14 Friedrich Ihn, Z17 Diether von Roeder , Karl Galster, Z3 Max Schulz, Z5 Paul Jakobi, Z11 Bernd von Arnim, Z15 Erich Steinbrink a Z16 Friedrich Eckoldt. Větší Akce se však loď nedočkala. 

První velkou roli, na větších manévrech, měl Köln během Operace Weserübung, tedy během útoku na Norsko, kde sloužil především jako transportní loď vyloďujících se jednotek. Byl součástí plavidel které zajišťovaly vylodění v Bergenu. 11 dubna se opět vrátil do domovského přístavu. 

Na jaře roku 1943 byla loď zasažena torpédem ze spojenecké ponorky. Köln byl těžce poškozen a musel odplout na opravy. Poškozená loď dorazila do Německa až za necelé dva měsíce a opravy trvaly celkem patnáct měsíců. Ale smůla se na tuto loď opět jen hrnula. Ten samý rok, 12. prosince byla loď zasažena leteckým útokem, který byl proveden americkými bombardéry. Strojovna a místnost s generátorem byla zničena a loď byla označena za neopravitelnou. Rozhodlo se tedy o přesunutí Kölnu do Wilhelmshavenu, kde až do konce války sloužil jako plovoucí protiletecká základna. 

Na palubě již zůstal jen velitel a osádka děl, které ještě byly schopny palby, loď byla vyzbrojena více kanony. 

V dubnu 1945 musela snést loď dalších několik náletů a za další měsíc byla potopena britskou letkou Lancasterů. Loď se neutopila úplně, jen klesla k mělkému dnu, takže Němci byly schopní hlavní baterie odmontovat a použít na pobřežní obranu. 

Michal Pekař, 19.11.2017 Poslední Úprava 20.11.2017 

Leký křižník Köln byl jeden ze tří plavidel Třídy Königsberg. Jednalo se o vůbec první moderní lehké křižníky postaveny po první světové válce. Zároveň to byly první lehké křižníky s hlavními děly umístěnými ve velkých věžích, na rozdíl od starších plavidel, kde byly zbraně umístěny na jednotlivých, neuzavřených krytech. 

Zajímavostí bylo to, že dělové věže nebyly zarovnány na střed lodi, což zlepšovalo možnosti rozsahu palby. Trub byl asi z 85% svařován, což se ukázalo, jako slabinou lodi a zároveň se jednalo o její největší mínus. 

Nejdéle přežívající lodí z trojice křižníků této třídy, byl právě Köln, přežil invazi do Norska, takové štěstí již jeho sesterské lodě neměly. 

TECHNICKÉ SPECIFIKACE

Třída - Třída Königsberg

Typ - Lehký křižník

Začátek stavby - 07.08.1926

Spuštěn na vodu - 25.05.1928

Zařazen do služby - 15.01.1930

Výtlak - 7700 tun

Výzbroj - devět 15 cm C/25 (5,9")

Pancíř - Do 10 mm

Pohon - 

Rychlost -​​ 32,5 uzlů (60 km / h)

Dosah - 7300 námořních mil

Délka - 174 m

Šířka - 15,2 m

Ponor - 6,28 m

Letadla - 2 Heinkel He 60 nebo 1 Flettner Fl 265

Osádka - 921-1040 mužů včetně 30 důstojníků 

Fregatní kapitán Ludwig von Schröder: leden 1930 - září 1932
Fregatní kapitán Otto Schniewind: září 1932 - březen 1934
Fregatní kapitán Otto Backenköhler: říjen 1935 - říjen 1937
Námořní Kapitán Theodor Burchardi: říjen 1937 - leden 1940
Námořní Kapitán Ernst Kretzenberg: leden 1940 - květen 1941
Námořní Kapitán Friedrich Hüffmeier: květen 1941 - březen 1942
Korvetní kapitán Hellmuth Strobel: březen 1942 - květen 1942
Námořní Kapitán Martin Balzer: květen 1942 - prosinec 1942
Námořní Kapitán Hans Meyer:  prosinec 1942 - únor 1943
Fregatní kapitán Hellmuth Strobel: duben 1944 - leden 1945
Korvetní kapitán Frotz-Henning Brandes: leden 1945 duben 45