ČLÁNKY: 

LETADLOVÉ LODĚ: 

Graf Zeppelin

Flugzeugträger B 

BITEVNÍ LODĚ:

Bismarck 
Tirpitz

BITEVNÍ KŘIŽNÍKY:

Gneisenau
Scharnhorst

KAPESNÍ BITEVNÍ LODĚ:

Admiral Graf Spee 

Admiral Scheer 
Deutschland / Lützow 

TĚŽKÉ KŘIŽNÍKY:

Admiral Hipper 
Blücher 
Prinz Eugen 
Seydlitz 
Lützow 

LEHKÉ KŘIŽNÍKY

Emden 
Königsberg
Karlsruhe
Köln 
Leipzig 
Nürnberg 

TORPÉDOBORCE:

NEPŘIPRAVENA NA VÁLKU

  Když v září roku 1939 začala druhá světová válka, Kriegsmarine rozhodně nebyla připravena na to, co mělo přijít. Oproti ostatním mocnostem byly počty lodí Kriegsmarine jen zlomkem toho, proti čemu se měla postavit. Po začátku války byl Plán Z který měl Kriegsmarine dodat dostatečnou sílu k tomu, aby se vůbec mohla s námořnictvem Francie nebo Velké Británie měřit, stále ještě v raných fázích. Zkrátka...síla a počty lodí nebyly adekvátní vůči tomu, kolik jich bylo pro tak obří konflikt a proti tak početnému a silnému nepříteli potřeba Početní sílu vlastně Němci na moři nikdy neměli, přesto se jim mnohdy dařilo nepřítele překvapit a ze začátku války ho i porážet.

 Velení německého námořnictva v letech předválečných věřilo, že v nejbližší době válka proti Velké Británii nehrozí a Polsko s Francií se zdáli jako nepřátelé, se kterými by se do jisté míry mohly německá plavidla měřit. Nepředpokládalo se, že by bylo možné střetnout se s Home Fleet dříve, než na konci roku 1940, to především kvůli kompletaci velkých bitevních lodí jako Bismarck a Tirpitz (druhá z lodí byla nakonec dokončena až v roce 1941). Díky kterým by v případném střetu získali němečtí námořníci převahu, zapotřebí by však samozřejmě bylo i dalších lodí, jako byly ty letadlové. 

Je sice pravda, že od roku 1938, kdy se napětí mezi Berlínem Londýnem stupňovalo do extrémů (a to samozřejmě nejen mezi Londýnem...Ale i Paříží, především díky územním nárokům na Československo.), Kriegsmarine byla nucena zrychlit stavbu svých lodí, ale přesto nikdo nepočítal s tím, že by válka začala dříve, jak za tři nebo čtyři roky.  Nakonec se vše událo jinak a i hladinové námořnictvo bylo nasazováno zcela novým a odlišným způsobem, což bylo následkem nedostatku lodí obecně. Navíc byly velké lodě postupem času ztráceny...

SLOŽENÍ KRIEGSMARINE

Po vypuknutí války se hladinová složka německé flotily skládala ze dvou bitevních křižníků, dvou zastaralých bitevních lodí z první světové války, čtyř těžkých křižníků, s tím, že pátý se dokončoval v průběhu září, ze tří kapesních bitevních lodí, šesti lehkých křižníků, několika desítek zastaralých ale i moderních torpédoborců no a v neposlední řadě námořnictvo disponovalo mnoha podpůrnými loděmi menšího tonáže. 

Nesmíme taktéž zapomenout na to, že ještě před válkou byly na vodu spuštěny kolosy jako Graf Zeppelin, Bismarck, Tirpitz nebo několik moderních torpédoborců, které ale zatím nebyly schopné nasazení. Oproti jiným velkým světovým loďstvům, například tomu Francouzskému, Italskému ale i Americkému byla Kriegsmarine velmi malá, přesto však hned na začátku války dokázala dosáhnout několika taktických vítězství. (více v záložce Bitvy)

PLÁN Z

Plán na výstavbu hladinového loďstva mezi roky 1939 - 1946 s tím že celá výstavba byla zahájena několik měsíců před začátkem druhé světové války. Program se proslavil především díky konstrukčním plánům na výstavbu obřích bitevních lodí třídy H39-H44 a také plány na inovativní konstrukce, jako letadlové bitevní lodě a podobně. 

Diskuze o výstavbě nových lodí začala v Německu ve třicátých letech. Vedení Kriegsmarine v té době pracovalo se dvěma variantami plánu. První plán počítal se stavbou velkého ponorkového loďstva a relativně malé skupiny lodí sloužících k pobřežní ochraně. Druhá možnost, ze které nakonec částečně Plán Z vycházel, plánovala výstavbu velké variety lodí a menší flotily ponorek. Zhruba  polovině války se tyto plány volně prolnuly. Více o jednotlivých konceptech se později dozvíte na těchto stránkách.